Nevíte si kolikrát rady, čeho se po vás váš psí mazlíček dožaduje, a i když byste mu chtěli vyhovět nebo pomoct, jednoduše nemůžete? V tomto článku se dozvíte něco o základech psí řeči, abyste byli schopni svému čtyřnohému příteli lépe porozumět.

Ačkoli je řeč těla u psů, stejně jako většina typických projevů jejich chování, dána pudově, existují mezi plemeny určitě rozdíly. Základní rozdíl je mezi staršími rasami, které mají blíže ke společným kořenům, a mladými plemeny. Velmi stará plemena, jako je například laika či malamut, mají mnohem rozsáhlejší slovník gest a různých tělesných signálů, především pro komunikaci s ostatními psy. Mají širší rejstřík komunikačních prostředků pro vyjadřování agrese i velmi mnoho gest pro vyjádření podřízenosti. Štěkot používají méně. Naopak novější rasy, jako je mops, buldoček a podobně, mají podstatně omezenější slovník a chovají se více štěněčím způsobem. V jejich slovníku převažuje počet signálů podřízenosti než agrese. Někdy se tito psi hůře dorozumívají s ostatními psy, je třeba poskytnout jim dostatek prostoru pro rozvoj sociálních dovedností.

Útočné rozpoložení psa naznačují široce otevřené oči a upřený pohled na cíl, ohrnuté pysky, pozvednutá hlava, vztyčené jsou také uši, celkový postoj je strnulý, ocas pes nechává vysoko nebo v horizontální poloze. Lze pozorovat i dlouhodobější ofenzivní gesta, jako je rozhrabávání okolí vlastních výkalů či kálení na vyvýšených místech.

Pes vyjadřuje podřízenost přikrčením, nahrbením, ocas stáhne mezi nohy, přivírá oči, stáhne uši, odhaluje hrdlo a někdy se převalí na břicho, čímž se zcela odkrývá útoku.

Pes dává najevo, že je na svém teritoriu vytím, močením, válením se po zádech a rozhrabáváním hlíny a trávy okolo sebe, štěkání na vetřelce.

Znáte společnost Halens? Baví Vás móda? Tak skuste módní katalog